Umělá inteligence úspěšně míří i do veřejné správy
V rámci festivalu Dny AI proběhla speciální konference AI for Gov. Nabídla praktické ukázky využití umělé inteligence na některých úřadech. Došlo i na výměnu zkušeností s AI mezi odborníky, zástupci veřejné správy i technologických firem.

Chytrý asistent pro správní řízení, AI pomocník pro hledání chyb u dokumentace zakázek malého rozsahu nebo robot Čenda odpovídající na dotazy v oboru práva a justice. To jsou jen některé praktické příklady využití AI na různých úřadech u nás, které nabídla konference AI for Gov. Ta proběhla již počtvrté v rámci letošního festivalu Dny AI.
Právě veřejný sektor a jeho digitalizace včetně zapojení AI přitáhl několik desítek zástupců veřejné správy, od ministerstev a ústředních orgánů státní správy až po kraje, města a obce. Konferenci zahájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. „Veřejná správa se nesmí bát technologií jako je třeba AI. Důležité je, aby takové nástroje využívala efektivně, ale konečná rozhodovací pravomoc musí zůstat na lidech,“ uvedla mimo jiné.
Na její vystoupení pak navázal šéf Digitální informační agentury Bohdan Urban, který popsal přípravy Národní AI brány a další plány státu v oblasti umělé inteligence. „Národní AI brána představuje projekt, který státu umožní mít kontrolovaný přístup k AI a rozvoji této technologie ve veřejné správě,“ podotknul.





Praktické nástroje napříč úřady
Poté již přišel na řadu první blok příkladů z praxe různých úřadů ve spolupráci s dodavateli z řad firem. Jako první představil zástupce ministerstva vnitra Kristián Malina vývoj AI asistenta pro správní řízení (AIASŘ), který má pomáhat úředníkům při agendách ve veřejné správě. Lidé z MMR zase popsali nový nástroj Checker VZMR, který za využití umělé inteligence pomůže veřejným zadavatelům s rychlou kontrolou a zvyšováním kvality zadávacích podmínek u zakázek malého rozsahu (VZMR).
„Veřejné zakázky malého rozsahu tvoří významnou část každodenní zadavatelské praxe. Chceme proto vybudovat praktické řešení, které zadavatelům skutečně pomohou v běžné práci při přípravě zadávací dokumentace veřejné zakázky,“ uvedla Martina Šelejová z MMR zodpovědná za implementaci Národní strategie veřejného zadávání.
Další názorné ukázky z oblasti justice představilo Centrum pro digitializaci a AI v justici (CENDAI). Jedním z takových nástrojů je připravovaný systém iSoud. Nástroj využívající prvky umělé inteligence (AI) má soudcům pomáhat s přípravou jejich rozhodnutí. „Díky tomu by mohli ušetřit stovky až tisíce hodin soudcovské práce ročně. Hlavním přínosem bude vyšší kvalita rozhodování, i když rozhodnutí je vždy na soudci samotném,“ zdůraznil Roman Horáček, zakladatel centra a zároveň soudce Vrchního soudu v Praze. Také představili experimentálního AI chatbota, který by měl dokázat odpovídat na jednoduché právní dotazy, případně uživatele navést, jak dál postupovat.
A poslední příklad využití AI ukázali zástupci Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), jimž umělá inteligence výrazně pomohla s vypořádáním bezmála 80 tisíc připomínek k novému Metropolitnímu plánu.





Klíčem je vzdělávání v AI
Druhý blok odstartoval svým vystoupením Petr Štěpánek, ředitel Centra pro regionální rozvoj (CRR). Ve svém vystoupení postupně rozebral, jak se proměňují kompetence v době rozmachu AI. „V příštích 10 letech nás čeká zánik celé řady kvalifikací, kde dochází k vykonávání rutinních procesů. Některé profese jsou mrtvé již nyní. Společnost bude muset na nadcházející změny reagovat,“ uvedl šéf CRR.
Řečníci tohoto bloku se pak podívali na různé formy a příklady vzdělávání v oblasti umělé inteligence. Miloš Šenkýř z CRR představil AI Akademii CRR, díky níž se během posledních dvou let zvýšil podíl využívání AI pracovníků Centra a došlo i k úspoře jejich pracovního času. Do budoucna by v centru měli pomoci v dalším rozvoji i tzv. AI ambasadoři.
Senátní vzdělávací postupy pak představil Jan Váňa z Kanceláře Senátu ČR. A zajímavou prezentaci měli zástupci ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Ti na bázi „škola hrou“ ukázali projekt Mise AI, jež pomáhá rozvíjet pracovní znalosti pomocí edukačního mentora AI (EMA). Zajímavým příkladem ze zdravotnictví pak byl projekt, jak by využití řečových technologií mohlo pomáhat lékařům při tvorbě zdravotnické dokumentace.
Na dopolední konferenční blok pak navázalo pět odpoledních workshopů. Bezmála 200 účastníků si pochvalovalo praktický obsah akce, která velmi názorně představila současné přístupy úřadů k implementaci AI. Ocenění si vysloužily především konkrétní příklady z praxe i prostor pro diskusi a výměnu zkušeností napříč veřejným sektorem.




