Když dobré projekty nekončí, ale spouštějí změnu
Projekt může být úspěšný – a přesto jeho potenciál zůstane nevyužitý. Jak zajistit, aby se z jednotlivých iniciativ staly změny, které zasáhnou celý region?
Právě tímto směrem se vydala diskuse na dubnovém setkání FutuRegio Hub v Ústí nad Labem s názvem Od pilotních projektů k pozitivní změně v regionu. U jednoho stolu se zde potkali zástupci měst, státu, akademické sféry i inovačních iniciativ, aby společně hledali cesty k dlouhodobému rozvoji.
„Ústecký region se potýká s jedním paradoxem. Vznikají tu zajímavé projekty, přicházejí nové nápady i investice – a přesto se život v regionu mění pomaleji, než by odpovídalo vynaloženému úsilí. Proč?“ otevřel debatu Petr Štěpánek, ředitel CRR, který z regionu pochází.
FutuRegio Hub je mezioborová expertní platforma, která propojuje aktéry napříč sektory a pomáhá šířit příklady dobré praxe ve využívání – především evropských – zdrojů pro rozvoj území. Úvodní vystoupení proto patřilo Pascalu Boijmansovi, vedoucímu oddělení pro ČR a SR při DG REGIO Evropské komise, který se dlouhodobě věnuje implementaci politiky soudržnosti a efektivnímu využívání fondů EU.
Od pilotních projektů k systémové změně
Podle Pascala Boijmanse zůstává řada pilotních projektů izolovaných – fungují, ale nepřenášejí se dál. Regiony tak často opakují stejný scénář: vznikají jednotlivé iniciativy, aniž by se proměňovaly v dlouhodobé strategie.
Klíčovou roli přitom hrají nástroje, jako jsou integrované teritoriální investice (ITI), které propojují jednotlivé projekty s širší strategií a dávají jim šanci na skutečný dopad. Nejde přitom jen o způsob financování, ale o změnu uvažování – od izolovaných zásahů k dlouhodobě řízenému rozvoji regionu.
„Projekty nesmí zůstat oddělené. Musí být součástí širší strategie, která jim umožní růst a přinášet výsledky i po skončení financování,“ zdůraznil Pascal Boijmans.
Právě ITI podle něj vytvářejí prostor pro to, aby se jednotlivé iniciativy propojily, navazovaly na sebe a postupně se rozšiřovaly napříč regionem. Klíčové je přitom sladění s regionálními, národními i evropskými prioritami a důraz na dlouhodobou vizi.
„ITI nejsou jen nástrojem financování, ale nástrojem pro rozšiřování dopadu,“ dodal.
Integrovaný přístup a důraz na měření výsledků budou zároveň jedním z klíčových principů nového programového období 28+, které nyní členské státy připravují společně s Evropskou komisí.
Data ukazují, na co se zaměřit
Pokud chceme měřit dopad, musíme znát výchozí situaci. Na evropský pohled proto navázal analytický vstup Jana Havránka z poradenské společnosti AQE.
Ten upozornil, že region netrpí nedostatkem dat – spíše naopak. „Otázka není, co všechno změřit, ale co spolu skutečně souvisí,“ zaznělo v jeho prezentaci.
V představené analýze identifikoval dvě klíčové, vzájemně propojené výzvy: odliv mladých lidí a nedostatek kvalitních pracovních příležitostí. Tyto faktory se navzájem posilují a vytvářejí začarovaný kruh, který brzdí další rozvoj.
Řešení přitom neleží v množství menších projektů. „Deficit není v počtu projektů, ale v absenci zásahu do toho, co trajektorii regionu skutečně pohání,“ upozorňuje Havránek.
Jinými slovy – pokud intervence nezasahují hlavní příčiny problémů, jejich dopad zůstává omezený.
Města řeší důsledky, příčiny jsou jinde
Podobnou zkušenost sdílel i Tomáš Ctibor z konzultační společnosti 4CT, který představil příklad z Ústí nad Labem. Ten ukazuje, jak zásadní je propojit strategické a územní plánování – přístup, který v praxi stále není běžný.
Města se přirozeně soustředí na lokální témata, jako je veřejný prostor, bydlení nebo služby. A v místě se daří realizovat i projekty velkého rozsahu jako je obnova krajiny po těžbě uhlí nebo modernizace nemocnic, potvrdil Viktor Kruml, ředitel CRR Ústí nad Labem.
Faktory, které určují dlouhodobý rozvoj, však často leží mezi jednotlivými obcemi – v širším regionálním kontextu.
Právě proto je potřeba posilovat koordinaci napříč územím a vnímat rozvoj jako propojený celek, nikoli jako soubor izolovaných zásahů, shodli se účastníci setkání.
Diskuse ale ukázala ještě jednu důležitou věc: vedle koordinace je zásadní také systematická výměna zkušeností a silnější partnerství – nejen mezi městy a regionem, ale i s inovačními a výzkumnými aktivitami. Právě jejich propojení s konkrétními potřebami území může rozhodnout o tom, zda se dobré projekty skutečně promění v dlouhodobou změnu.
Co brzdí rozvoj měst? Řešíme důsledky místo příčin | Jan Havránek
🎙️ Hostem rozhovoru je Jan Havránek, ředitel poradenské společnosti AQE, která se dlouhodobě věnuje strategickému rozvoji regionů, analytické činnosti a transformačním projektům.
V rozhovoru představuje hlavní zjištění hloubkového výzkumu výzkumu, který zkoumal příležitosti a výzvy Ústeckého kraje. Mluví o tom, jak mohou kvalitní data a analýzy pomoci při plánování rozvoje regionů, proč je důležité zaměřit se na skutečné příčiny problémů a jak proměnit strategické plány v konkrétní změny s dlouhodobým dopadem.
Pomůže EU s drahým bydlením? Nové priority po roce 2027 | Pascal Boijmans
🎙️ Hostem rozhovoru je Pascal Boijmans, zástupce Evropské komise z DG REGIO.
V rozhovoru vysvětluje, proč jsou pro rozvoj regionů důležité integrované územní investice (ITI), jakou roli hraje spolupráce mezi městy a obcemi a proč bude v příštím programovém období stále větší důraz kladen na inovace, dostupné bydlení a odolnost evropských regionů.
Ústecký kraj může být vzorem transformace regionů | Petr Štěpánek
🎙️ Hostem rozhovoru je Petr Štěpánek, generální ředitel Centra pro regionální rozvoj.
V rozhovoru vysvětluje, proč se únorový FutuRegio Hub konal právě v Ústeckém kraji a proč je tento region důležitým příkladem pro debatu o budoucnosti evropské kohezní politiky. Mluví také o potřebě propojovat odborníky z různých oblastí, hodnotit skutečný dopad investic a zaměřit se na projekty, které přispívají k dlouhodobému rozvoji regionů.
Jak z inovací vytěžit víc? Propojit lidi, ne projekty | Tereza Okurková
🎙️ Hostem rozhovoru je Tereza Okurková, RIS3 manažerka pro inovační ekosystém Ústeckého kraje.
V rozhovoru mluví o tom, jakou roli hrají inovace v rozvoji Ústeckého kraje a proč je důležité propojovat veřejnou správu, firmy i akademickou sféru. Vysvětluje také, jak činnost ICUK pomáhá rozvíjet inovační prostředí a vytvářet podmínky pro projekty s dlouhodobým přínosem pro celý region.
Neřešme jen projekty. Hledejme skutečný dopad | Tomáš Ctibor
🎙️ Hostem rozhovoru je Tomáš Ctibor, zakladatel a jednatel společnosti 4ct, která se specializuje na strategické plánování, rozvoj měst a koordinaci rozvojových projektů.
V rozhovoru vysvětluje, proč je při plánování rozvoje důležité dívat se na region jako na celek, propojovat jednotlivé obory a zaměřit se na opatření s co největším dopadem. Mluví také o tom, jak mohou kvalitní strategie, data a dlouhodobá spolupráce přispět k úspěšné transformaci měst a regionů.
Podpora vzdělávání z EU jako příklad úspěšného rozvoje Ústecka | Viktor Kruml
🎙️ Hostem rozhovoru je Viktor Kruml, ředitel ústeckého odboru Centra pro regionální rozvoj.
V rozhovoru představuje konkrétní projekty z Ústeckého kraje, které vznikly díky evropským fondům – například odbornou učebnu v Krásné Lípě nebo nový pavilon Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Mluví také o tom, jak se proměňuje role CRR v regionech a co rozhoduje o tom, aby úspěšné projekty měly dopad i za hranicemi jednoho města.
