Unikátní Faltusův most je zpět. Místo škodovákům teď slouží cyklistům
Téměř sto let ho využívali dělníci v plzeňské Škodovce, teď se na něm opírají do pedálů výletníci. Slavný Faltusův most se po náročné rekonstrukci vrátil do služby. Přesun ocelového kolosu a jeho proměna v část moderní cyklostezky vyřešily chybějící propojení v plzeňské síti a zároveň zachránily cenný kus technické historie.
Když v roce 1931 konstruktér František Faltus tento most navrhl, způsobil tím v technickém světě malou revoluci. Místo nýtů použil svařování. Vznikl tak první celosvařovaný most v tehdejším Československu, a ve své době dokonce největší svého druhu na světě.
Dlouhá desetiletí sloužil v průmyslovém areálu plzeňské Škodovky. Kvůli nedávné modernizaci železniční trati sice o svou funkci přišel, ale ve šrotu neskončil. Město Plzeň se rozhodlo pro záchrannou akci. Most o rozpětí téměř 50 metrů technici převezli, kompletně zrepasovali a našli pro něj nové využití.
Bezpečně nad proudem aut
Staronová lávka teď překlenuje frekventovanou výpadovku na Karlovy Vary (silnici I/20) mezi Plzní a obcí Chotíkov. Právě tady dosud chybělo bezpečné spojení. Cyklisté museli buď riskovat život a zdraví mezi auty, nebo volit složité objížďky po nezpevněných cestách.
Projekt tak přináší dvojnásobnou radost – podařilo se zachránit technický unikát a zároveň vyřešit kritické místo v dopravě. Místní už nemusí kličkovat mezi kamiony. Evropské peníze v tomto případě efektivně propojily záchranu historie s moderními požadavky na bezpečnost.
Klíčová spojka na Krkavec
Most, který se slavnostně otevřel v pátek 20. února, doplňuje důležitý úsek cyklotrasy č. 2151 (Plzeňský okruh) a napojuje se na trasu 2295.
Propojení funguje oboustranně: Lidem z Chotíkova, Příšova či Ledcí nabízí snazší, a hlavně bezpečnější cestování za prací a do škol v Plzni. Plzeňanům se naopak otevírá pohodlná cesta za rekreací do oblíbených lesů kolem vrchu Krkavec.
Součástí projektu bylo i vybudování navazujících komunikací, instalace veřejného osvětlení a úpravy okolí. Celkové výdaje se vyšplhaly na téměř 59 milionů korun. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) přispěl přes Integrovaný regionální operační program (IROP) částkou 13,3 milionu korun.
Faltusův most dokazuje, že i „staré železo“ může v 21. století skvěle posloužit. Zvlášť když se spojí dobrý nápad a finanční podpora, která mu dá zelenou.
