Na nejstrmější českou trať se vrací vlaky. Obnova zubačky Tanvald–Kořenov je hotová
V nejstrmějších úsecích překonává sklon 57 promile. Využívá unikátní dvojitou ozubnici. A je to jediná železnice svého druhu v Česku. Po několikaměsíční rekonstrukci se historická trať mezi Tanvaldem a Kořenovem vrací do provozu.
Správa železnic dokončila rozsáhlou opravu unikátní tratě mezi Tanvaldem a Kořenovem. První slavnostní jízda s historickou lokomotivou „Rakušanka“ proběhla 1. listopadu 2025.
Nešlo přitom o běžnou modernizaci kolejí. Zdejší zubačka, která vznikla na přelomu 19. a 20. století, je kulturní památkou a zároveň jedinou ozubnicovou železnicí v Česku. Místy překonává stoupání až 57 promile, takže je nejstrmější tratí v Česku.
Největší projekt Interregu
Rekonstrukce trati je součástí přeshraničního projektu Obnova úseků trati Tanvald – Szklarska Poreba, který je největší akcí z programu Interreg Česko–Polsko.
„Celkové náklady investice dosáhnou 23,2 milionu eur, z toho 18,9 milionu eur za českou stranu,“ potvrzuje Jiří Horáček z Ministerstva pro místní rozvoj. „Plných 15,4 milionu eur zaplatí Evropská unie prostřednictvím programu Interreg.“
Partnerem projektu, na kterém se intenzivně podílelo i Centrum pro regionální rozvoj, je Dolnoslezské vojvodství. To v následujících dvou letech zajistí modernizaci trati od hranic až do stanice Szklarska Poreba Górna.
Co se změnilo?
Stavbaři položili nové ocelové pražce a v nejstrmějších úsecích nainstalovali nový ozubnicový systém se dvěma hřebeny. Opravili také nástupiště v Desné, Dolním Polubném a u zastávky Kořenov.
„Cestující díky tomu získali pohodlnější nástup do vlaků. Dalším přínosem je svaření kolejnic do takzvané bezstykové koleje, která umožňuje klidnější jízdu,“ uvádí Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.
Renovace se dotkla také Polubenského tunelu, třetího nejdelšího jednokolejného tunelu v zemi, který měří 940 metrů. „Pro zachování bezpečného provozu jsme v něm obnovili odvodnění, v zimním období se tak uvnitř už nebudou tvořit rampouchy a ledopády,“ vysvětluje Jiří Svoboda.
Zubačka, která překonává hranice
„Díky členství Česka a Polska v Evropské unii a podpoře přeshraniční spolupráce se podařilo obnovit unikátní kulturní památku, která může na obou stranách hranic nadále sloužit cestujícím a podporovat turistický ruch. Zároveň bude pro budoucí generace zachována technologie, která k evropské železnici po desetiletí patří,“ zdůrazňuje Václav Lebeda ze Zastoupení Evropské komise v ČR.
Některé z původních, zhruba třímetrových ozubnicových tyčí se staly součástí sbírek Národního technického muzea, Muzea zubačky v Kořenově a železničního muzea v Dolní Lipce. Další si díky nabídce Správy železnic našly cestu k desítkám železničních nadšenců.
