AI může výrazně zvýšit efektivitu úředníků, ukázal seminář CRR
Seminář na téma zapojení umělé inteligence (AI) do státní správy uspořádalo Centrum pro regionální rozvoj (CRR). Samo také už testuje, jak může AI zefektivnit některé procesy v rámci administrace dotací.
O umělé inteligenci a jejím využití v každodenním životě slyšel snad každý. Polovina českých firem přiznává, že prvky umělé inteligence alespoň někdy používají. Pravidelně to je ale jen jedenáct procent z nich.
Centrum pro regionální rozvoj na semináři konaném v prostorách Akademie veřejného investování s názvem Od teorie k praxi. Jsme úřad a implementujeme AI. Podívejte se na to jak ukázalo, že chce být aktivní ve využívání umělé inteligence ve státní správě. Hodlá tím motivovat také ostatní úřady, aby dokázaly využít řadu benefitů nástrojů AI. Proto začalo testovat možnosti využití nejmodernějších technologií.
„Zapojení nástrojů AI zvyšuje konkurenceschopnost našich zaměstnanců,“ zdůraznil generální ředitel CRR Petr Štěpánek. Navíc v rámci strategie celoživotního vzdělávání se tím zvyšuje IT gramotnost všech zaměstnanců. Lidé starší 50 let by měli dokázat konkurovat mladším spolupracovníkům, uvedl Štěpánek. AI může podle ředitele CRR ve státní správě navíc ušetřit značné finanční prostředky.
Jak zefektivnit administraci dotací pomocí AI
Ředitel odboru programové podpory a monitoringu CRR Antonín Nešpor ve své prezentaci popsal, jakým způsobem může AI zjednodušit a zrychlit správu evropských dotací. CRR testovalo deset dovedností a osm z nich dokázala umělá inteligence úspěšně zpracovat.
Nástroje AI jsou vhodné především pro vyhodnocování jednoduchých formálních kritérií například v projektové dokumentaci žádostí o přidělení dotace. „Rychlost je skutečně zásadní,“ řekl Nešpor k možnosti načítání obsáhlých dokumentů pomocí AI. To co jednomu pracovníkovi trvá i několik hodin, AI dokáže zpracovat v řádu několika málo minut.
Nešpor očekává, že CRR začne umělou inteligenci využívat v první polovině letošního roku při kontrole Žádostí o platbu (ŽoP), kdy se z velké části kontrolují a porovnávají formální údaje mezi soupiskou, fakturami, smlouvou a výpisy z účtů. ŽoP se administruje nejen v IROP, ale i v programech Evropské územní spolupráce (EÚS) a v národních dotačních titulech, takže využití AI může být pro zpracování agendy CRR zásadní. Kromě zvýšení efektivity práce se tím také urychlí administrace dotací.
Řešení na míru
O technických podrobnostech hovořil ředitel společnosti Born Digital Tomáš Malovec. Jeho firma řešení AI na míru pro CRR připravuje. Důležité je, aby si firmy nebo instituce státní správy vybraly vhodné procesy, které chtějí automatizovat.
Přesnost výsledků AI při testování musí výrazně přesahovat 90 procent, aby umělá inteligence úřadu skutečně pomohla. Malovec upozornil také na rizika v případě takzvaných halucinací AI, protože roboti mohou nabízet řešení, která nemusí být správná. Je nezbytné lépe strukturovat a zpřesnit zadání pro nástroje umělé inteligence, protože se vždy snaží uspokojit požadavky tazatele.
Velké možnosti v reálném životě ukazuje projekt digitálního vyšetřovatele – zejména se jedná o případy narušení kybernetické bezpečnosti. „Výsledky jsou přesnější než u lidí, kteří často nemají tolik času na jednotlivé případy,“ uvedl na semináři Malovec. Jako další příklady využití AI ukázal nástroje pro digitálního úředníka nebo právníka.
Zajistit u zaměstnanců důvěru, že AI funguje
Vedoucí oddělení přípravy a koordinace rozvojových projektů CRR Miloš Šenkýř hovořil hlavně o výhodách AI pro zvýšení osobní produktivity zaměstnanců. Aby se používání nástrojů AI mezi zaměstnanci rozšířilo, je nutné získat jejich důvěru, že AI funguje.
CRR spustilo AI Akademii pro své zaměstnance. Platforma obsahuje návodná videa, která vysvětlují, jakým způsobem využívat nástroje AI. Centrum také pravidelně pořádá webináře a workshopy pro své kolegy. Připomenul, že řada lidí má nepřiměřeně velká očekávání a myslí si, že „za ně AI udělá všechno“.
Posledním účastníkem semináře byla Dita Malečková, filozofka a expertka na nová média a umělou inteligenci. Věnovala se především širšímu kontextu používání AI a její regulaci. Bouřlivý rozvoj umělé inteligence se přirovnává k průmyslové revoluci 19. století. Upozornila, že i ta měla své vítěze a poražené.
Malečková tvrdí, že je nezbytné, aby pro další rozvoj AI fungovala účinná regulace a etické rámce. K tomu by měla přispět transparentnost algoritmů a ochrana soukromých dat. Rovněž vzdělaná a informovaná společnost je méně náchylná k manipulaci, ke které může v případě masového využívání AI dojít.
