Může AI zjednodušit stavební povolování? Belgický projekt ukazuje novou cestu

Říjnový FutuRegio Hub CRR se zaměřil na využití AI ve veřejné správě. Jedním z účastníku byla také belgická odbornice Yuanyuan Li, s kterou jsme si povídali o praktickém využití AI u stavebních povolení. 

Může umělá inteligence zásadně zjednodušit proces stavebního povolování? V belgickém regionu Flandry, kde se každoročně podává přibližně 80 000 žádostí o povolení, což je podobný objem jako v ČR, se to podařilo díky řešení vyvinutém v rámci Vlaanderen Hackathon 2025. 

Na setkání FutuRegio Hubu CRR Yuanyuan Li, senior manažerku belgické pobočky Deloitte, která se zaměřuje na vývoj a zavádění řešení založených na umělé inteligenci, vyzpovídala Jasna Sýkorová.

Proč jste se rozhodli využít AI právě v procesu stavebního povolování?

Je to příklad procesu, který je zásadní pro fungování společnosti i ekonomiky, ale zároveň je administrativně velmi náročný. Žadatelé se musejí orientovat v předpisech na různých úrovních veřejné správy, zatímco úředníci posuzují rozsáhlou dokumentaci. 

Naším cílem proto nebylo nahrazovat úředníky umělou inteligencí. Chtěli jsme zjistit, do jaké míry lze automatizovat rutinní části procesu, pomoci s přípravou podkladů a včas odhalovat nedostatky v žádostech. Úředníci by se tak mohli soustředit na složitější případy, kde jsou jejich zkušenosti a odborný úsudek nenahraditelné.

Mohli jste AI začít rovnou využívat, nebo jste se nejprve museli zaměřit na samotný proces stavebního povolování? 

Příprava procesu byla ve skutečnosti jednou z nejdůležitějších částí celého projektu. Nestačí jednoduše předložit AI stavební předpisy a očekávat, že bude žádosti spolehlivě posuzovat. 

Nejprve jsme museli rozdělit povolovací proces na jednotlivé kroky a určit, které z nich lze automatizovat a kde je naopak nezbytné lidské rozhodování. Dalším úkolem bylo shromáždit příslušnou legislativu a předpisy z různých úrovní veřejné správy, včetně místních pravidel a územně plánovací dokumentace. 

Klíčovou roli hraje takzvaný Norm Engineering. Pomocí systému FLINT se právní předpisy převádějí do strukturované podoby, která je srozumitelná lidem a zároveň strojově zpracovatelná. S takto připravenými pravidly pak mohou pracovat AI agenti. 

Důležité je, že AI sama právní pravidla nevytváří. Pomáhá uplatňovat pravidla, která již byla identifikována a strukturována. Tím lze snížit riziko nesprávných nebo nepodložených výstupů.

Pomoc už před podáním žádosti

Jaká konkrétní zlepšení a zjednodušení může navrhované řešení přinést žadatelům a úřadům?

Konečným cílem je pomáhat žadatelům ještě před samotným podáním žádosti. Plánovaná platforma by měla na základě lokality a typu zamýšlené stavby identifikovat příslušné předpisy, vysvětlit požadavky a provést žadatele krok za krokem přípravou dokumentace. 

Na loňském hackathonu jsme představili jednodušší verzi tohoto konceptu. Uživatelé mohli nahrát své dokumenty a získat simulovaný výsledek posouzení žádosti. Pokud žádost kontrolami neprošla, dozvěděli se, co chybí nebo co je třeba upravit. Ukázali jsme tak, jak by žadatelé mohli odhalit případné problémy ještě před podáním žádosti úřadu.

Vyšší verze by měla nabízet více?

V plné verzi řešení by žadatelé mohli průběžně sledovat, jaké informace a dokumenty potřebují doložit, co jim chybí a kde mohou narazit na nesplnění požadavků. Nemuseli by čekat na vyjádření úřadu, aby zjistili, že je jejich žádost neúplná. 

Pro úředníky by to znamenalo lépe připravené žádosti. Systém by mohl poskytovat výsledky předběžných kontrol, upozorňovat na možné nesrovnalosti a pomáhat určit, kterým částem žádosti je třeba věnovat zvláštní pozornost. Konečné rozhodnutí by však nadále zůstávalo na příslušném úředníkovi. 

Další výhodou je využití společného strukturovaného úložiště právních pravidel. Pokud se předpis změní a příslušná pravidla se aktualizují, mohou všechny následující kontroly a žádosti pracovat s aktuálními informacemi. Není tedy nutné upravovat jednotlivé části procesu samostatně.

Spolupráce lidí s velmi odlišnými zkušenostmi

Projekt vznikl na hackathonu, kde se setkali konzultanti, vývojáři a zástupci veřejné správy. Je takový způsob vývoje složitých veřejných služeb v Belgii běžný?

Vlámská vláda využívá hackathony stále častěji k rychlému ověřování nových nápadů. Vlaanderen Hackathon se koná každoročně a účastní se ho soukromé společnosti i veřejné instituce. Podobné akce pořádají také další města a úřady. 

Jejich hlavní výhodou je možnost rychle a s relativně nízkými náklady ověřit, zda určitý nápad funguje, aniž by bylo nutné hned absolvovat zdlouhavý proces veřejného zadávání. Místo posuzování potenciálních dodavatelů pouze na základě písemných nabídek mohou veřejné instituce přímo vidět, jak jednotlivé týmy přistupují ke konkrétnímu problému a co dokážou vytvořit. 

V našem případě Vlaanderen Hackathon umožnil spolupráci lidí s velmi odlišnými zkušenostmi. Zástupci veřejné správy přinesli znalost povolovacích procesů a každodenních problémů úřadů, zatímco technologičtí experti mohli hledat nové způsoby jejich řešení. 

Během třídenní akce náš tým vytvořil funkční prototyp, který se dostal mezi finalisty a zvítězil v hlasování veřejnosti. 

Hackathon je samozřejmě jen začátek. Přeměnit prototyp v řešení, které lze spolehlivě využívat ve veřejné správě, vyžaduje další vývoj, testování, spolupráci s úřady i řešení právních a organizačních otázek. Je to ale velmi účinný způsob, jak zjistit, zda má smysl určitou myšlenku dále rozvíjet ještě předtím, než se do ní investují výrazně větší prostředky.

Plánujete po fázi ověřování konceptu přejít k plnému provoznímu využití? Jaké kroky vás ještě čekají?

Naší bezprostřední prioritou je dále rozvíjet koncept a ověřovat jej ve výrazně větším rozsahu, tedy na širším území a pro více typů povolení. Ještě nějakou dobu zůstane ve fázi ověřování, protože před jeho plným provozním využitím je třeba dokončit další práci. 

Do budoucna chceme řešení dovést do podoby vhodné pro běžný provoz a zároveň hledat možnosti jeho využití i u dalších orgánů veřejné správy.