FutuRegio Hub: Zaměřeno na odolnost území v praxi
Odolnost dnes rozhoduje o tom, jak budou regiony fungovat v budoucnu. Nejde jen o schopnost reagovat na mimořádnou událost, ale o trvalé udržení základních funkcí státu a území v době nejistoty, tlaku a rychlých změn. Tedy resilience služeb, infrastruktury i důvěry obyvatel.
Mezioborové setkání FutuRegio Hub Centra pro regionální rozvoj (CRR) se v polovině února zaměřilo na odolnost území v praxi. Zároveň hosté otevřeli debatu o tom, jak může civilní infrastruktura i nové investice systematicky přispívat k posilování resilience regionů.
Odolnost území je schopnost státu a regionu připravit se na různé typy krizí a disharmonií, zmírnit jejich dopady a zachovat základní funkce a služby. Současně jde o schopnost systému přizpůsobovat se změnám a fungovat i pod dlouhodobým tlakem.
„V současné geopolitické situaci se odolnost stává nejen bezpečnostním tématem, ale i strategickou prioritou regionální politiky a budoucího směřování investic,“ říká Petr Štěpánek, ředitel CRR. „Stále častěji se promítá do evropských i národních rámců podpory – a bude určovat, kam budou v příštích letech směřovat prostředky na infrastrukturu, digitalizaci, služby i rozvoj lidského kapitálu,“ dodal Štěpánek.
Kde vznikají slabá místa?
Diskuse ukázala, že zranitelnost území nevzniká pouze při mimořádných událostech. Prohlubuje se i postupně – oslabením institucí, přetížením veřejných služeb, energetickou závislostí nebo odchodem kvalifikovaných lidí.
Nejde tedy o reakci na jednu krizi, ale o systematickou práci s riziky a slabými místy.
„Pokud mluvíme o zvyšování odolnosti, mluvíme také o robustnosti a práci se zranitelností. Zranitelnost není navázaná jen na konflikty a krize, může být sociální, energetická nebo dopravní. V oblasti odolnosti navíc nemůžeme zapomínat na regionální kohezi. Potřebujeme, aby naše země posilovala odolnost v rovnováze všech krajů,“ upozorňuje Petr Jan Kalaš, expert na udržitelnost a resilienci a bývalý ministr životního prostředí.
Nový pohled na investice
Debata otevřela otázku proměny investičního přístupu. Odolnost se postupně přesouvá z grantové podpory k budování systémové infrastruktury, která řeší konkrétní rizika.
„Patří sem například digitální infrastruktura veřejné správy, energetická závislost nebo kritické dodavatelské řetězce. Rozvoj průmyslu v oblastech, jako je strojírenství, elektrotechnika či komponenty pro energetiku, obranu a dopravu, představuje velkou příležitost pro Českou republiku i EU,“ říká Diana Rádl Rogerová, partnerka v Luminova Ventures.
Jiří Krist z Národní sítě Místních akčních skupin zdůraznil, že resilience by měla být jedním z klíčových parametrů při nových investicích v území. „Zejména ve výstavbě dnes převažují hlediska účelovosti, ekonomiky a estetiky. Odolnost by však měla být jedním z hlavních kritérií rozhodování.“
Účastníci FutuRegio Hubu probrali aktuální i možné příklady dobré praxe aktuálních i možných příkladů dobré praxe. Diskuse se dotkla budování bezpečné regionální datové infrastruktury pro stát a kritické služby, úprav dopravních staveb v návaznosti na síť TEN-T i využití území po těžbě pro testovací a inovační projekty.
Debatující se na setkání také zaměřili na novou výstavbu také nové výstavbě s víceúčelovým využitím – například objekty, které mohou sloužit jako zázemí civilní ochrany. Součástí debaty byl i princip Build Back Better, tedy obnova po pohromách, která neusiluje pouze o návrat k původnímu stavu, ale systematicky zvyšuje odolnost jako klíčové kritérium rekonstrukce.
Odolnost se tak ukazuje jako průřezové téma, které propojuje infrastrukturu, investice i regionální rozvoj. Stává se klíčovým měřítkem toho, jak regiony dokážou obstát v nejistém prostředí a dlouhodobě si udržet stabilitu i rozvojový potenciál.
