Inspirace z Vídně i Kodaně: Česká města mohou růst chytře a udržitelně
Tématu budoucnosti chytrých měst se věnoval veletrh URBIS The Smart Cities Meetup 2025, kterého se zúčastnili také odborníci z Centra pro regionální rozvoj a Ministerstva pro místní rozvoj.
Věděli jste, že městská hromadná doprava patří v největších městech České republiky k nejlepším v celém regionu střední a východní Evropy? Obyvatelé Prahy, Brna i Ostravy ji v konkurenci 25 evropských měst využívají nejčastěji k dennímu dojíždění nejen za prací. Zároveň platí nejnižší cenu v poměru ke svým příjmům, protože MHD je radnicemi nejvíce dotovaným způsobem dopravy v celém regionu. Také tuto informaci se mohli dozvědět návštěvníci brněnského veletrhu URBIS.
Odborníci z Centra pro regionální rozvoj na jednom z mnoha stánků v brněnských veletržních prostorách podávali zájemcům o čerpání evropských peněz detailní informace a další poradenství, navíc v rámci diskuzního bloku Sociální inovace a rozvoj odolných sídel ukázali příklady z Česka i ze zahraničí, kde se daří sociální projekty uvádět úspěšně do praxe.
Zvyšování kvality života ve městech
Právě koncept chytrých měst nemá být zaměřen jen na využívání moderních technologií, ale především má jít o zvyšování kvality života jejich obyvatel. Generální ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek odmítl, aby současná česká a moravská sídla řešila jen opravy chodníků a kanalizací, protože to považuje v dnešní době za samozřejmost.
Radnice se mají zaměřovat na další témata. „Co nás trápí je demografie, některá města se smršťují, jiná naopak trpí deficitem bydlení,“ zdůraznil a dodal, že vyrovnávání rozdílů mezi různými regiony v České republice ale i v celé Unii je základním smyslem a cílem kohezní politiky.
Kodaň a Vídeň jako inspirace
Návštěvníkům veletrhu doporučil návštěvu dánské metropole Kodaň, která kromě technologických novinek klade důraz na to, aby se ve městě žilo obyvatelům dobře i díky péči o veřejný prostor. Pozitivní inspiraci lze hledat také v nedaleké Vídni, která svým obyvatelům s ohledem na demografické změny nabízí například hřiště pro seniory, kde se mohou přiměřeně ke svému věku protahovat a cvičit.
Tradici výstavby sociálního bydlení Vídeň započala už před sto lety projektem Karl-Marx-Hof, ve kterém je 1 272 bytů. Ukázkovým příkladem výstavby nových čtvrtí je také Seestadt Aspern. Projekt se zaměřil na moderní a chytrý urbanismus s cílem vytvořit čtvrť pro 20 tisíc lidí.
„Udržitelné a pěkné město není samozřejmost,“ konstatoval Petr Štěpánek a dodal, že sídla v České republice mají potenciál pro to, aby je turisté navštívili alespoň na jeden den nejen kvůli památkám, ale i pro nové a zajímavé architektonické počiny. Rozvoj veřejného prostoru nepotřebuje náročné investice, spíše ale odvážný přístup a kreativitu.
Dobré projekty podpořené z IROP
Dalším z řečníků byl ředitel řídicího orgánu IROP z Ministerstva pro místní rozvoj Rostislav Mazal. Prezentoval příklady dobré praxe chytrých projektů, které byly financovány prostřednictvím IROP. Jako jeden z příkladů zvyšování kvality života ve městech podpořených z evropských prostředků jmenoval parkovací věž pro kola v Poděbradech, Kolín zase modernizoval přestupní terminál pro autobusy a vlaky.
V celé řadě měst prostředky z IROP podpořily zvýšení kvality MHD. Ostrava se stala po Londýně druhým městem v Evropě, jež umožnila platit lidem za jízdenky přímo ve vozech kartou. Dalšími oblastmi, kde evropské peníze pomáhají, je sociální a zdravotní sféra a ve velké míře také investice do zlepšování kvality vzdělávání.
CRR jako průkopník využívání AI ve státní správě
Na závěr v rámci debaty o rozvoji sídel vystoupili Miloš Šenkýř a Antonín Nešpor z CRR, kteří představili konkrétní příklady využití umělé inteligence (AI) při administraci fondů. CRR patří mezi první úřady v celé EU, které systematicky využívá nástroje AI ke zlepšení a zefektivnění své agendy i vnitřních procesů.
Miloš Šenkýř, který je vedoucím rozvoje Centra, zdůraznil, že zavádění a používání AI není složitou záležitostí, pokud má úřad státní správy jasnou koncepci, plán, cíl a motivované lidi.
Antonín Nešpor, jenž je ředitelem programové podpory a monitoringu, zase vysvětlil, jak konkrétně AI pomůže při posuzování žádostí o dotace v rámci aplikace na kontrolu dat ANAKONDA. Projekt se testoval tři měsíce. Aplikace může v rámci CRR ročně zkontrolovat na čtyři tisícovky žádostí. Hlavní benefit používání AI spočívá v tom, že dochází k výrazné úspoře peněz i času.
Vzdělávání zaměstnanců v oblasti používání prvků umělé inteligence zase zvyšuje osobní produktivitu zaměstnanců, kteří mohou svůj čas věnovat místo rutinních úkolů dalším kreativním nebo strategickým činnostem. „Pokud chcete zavádět AI, musíte zaměstnance vzdělávat, bez toho to nepůjde,“ zdůraznil Šenkýř.
